Dne 7. března 2025 se na naší škole konalo školní kolo chemické olympiády kategorie C a já už měla laboratorní část jasně před očima – scéna jako z akčního filmu: pláště víří vzduch jako pláštěnky superhrdinů, nebezpečné sloučeniny jsou dramaticky míseny s vražedným výrazem v obličeji, zářivé pokusy maskující výbuch bomby a poznámky jsou zaznamenávány s takovým vzrušením, jako když luštíte největší záhadu světa.
Realita? No,…trochu jiná.
Abych nepředbíhala – zúčastněné nejdříve čekalo zajímavé domácí kolo obsahující teoretické poznatky o žáky oblíbeném nápoji značky Coca-Cola, dozvěděli se něco o nervovém plynu, chloru a dalších jedech. S jedy ovšem bojovali také v teoretickém testu, ve kterém např. počítali množství usmrcených potkanů. (Někteří ale ať raději věří osvědčeným firmám než svým výpočtům ☺.) Dozvěděli se, že kyselina sírová je všude, kam se podívají, aktivně vypátrali látky na světle vznikající a znalosti z hodin si ověřili v části s elektrolýzou chloru nebo s názvy minerálů.
A víte, jak zjistit, zda pijete Coca-Colu bez cukru, nebo s cukrem, aniž byste viděli etiketu? Ne? Tak naši chemičtí olympionici to už ví. Bylo to jedno ze zadání jejich praktické části. V další zjišťovali pomocí titrací koncentraci kyseliny fosforečné v onom nápoji. Titrace, jejich noční můra? Možná v prvním okamžiku, poté se do práce vrhli s nadšením. Ovšem po několika minutách zjistili, že místo kyseliny titrují vlastní trpělivost. Fenolftalein se odmítá chovat podle očekávání a jedinou barvou, kterou vidí, je rudá – z frustrace. Nejraději by titrovali můj odchod do důchodu. Musím ovšem hrdě říci, že všichni tuto úlohu nakonec vítězně zvládli.
A Oscara za první místo v kategorii C vyhrává Viktor Čech z 2. A, na paty mu šlape spolužačka ze stejné třídy Anna Hudečková. Na třetí místo se se svými znalostmi probojoval Jan Riedl z 1. B.
Nejen výše uvedeným, ale všem zúčastněným moc gratuluji a děkuji, že se mě nesnažili vyděsit poznámkou, že hydroxid sodný chutná divně.