Známý americký fyzik a nositel Nobelovy ceny prof. Richard Feynman prohlásil: „Naučte žáky, že něco nevědět není nic špatného. Ba právě je to příležitost se něčemu přiučit. Také je naučte, že chyba není selhání, ale první krok k porozumění.“
Snažím se studentům ukázat, že není třeba znát vše, a už vůbec ne zpaměti. Často slýchám větu: „A k čemu mi to v životě bude?“ Pro mě jako učitele fyziky je důležité, aby studenti dokázali probíranou látku použít v běžném životě. Mým cílem je ukázat jim, že fyzika není ten strašák ze základky, ale naopak něco, co – byť nevědomky – využívají v každodenním životě.
Hudba, ať už artificiální či nonartificiální, nás – stejně jako fyzika – provází každodenním životem. Slyšíme ji v rádiu v autě při cestě, někdo poslouchá hudbu ve sluchátkách, vnímáme ji v obchodních centrech či v reklamách v televizi. A spousta z nás se diví, kolik právě vážné hudby se objevuje v reklamním prostoru. I toto se studenty probírám v hodinách hudební výchovy. Rád bych dosáhl toho, aby studenti dokázali o hudbě přemýšlet, diskutovat a poznali, že i současná hudba se z něčeho vyvinula.
