Ve dnech 13. – 15. května 2024 proběhly na Slezském gymnáziu projektové dny pro 2. ročník. Níže najdete zmínky o několika realizovaných aktivitách.
Cizí jazyky – program plný překvapení
V němčině byl program zaměřen na německou literaturu – konkrétně nás zajímal Erich Maria Remarque. Žáci zmapovali jeho život a zjistili, které životní etapy se mohly promítnout do jeho díla. Pracovali s německým textem Drei Kameraden (Tři kamarádi) a s aktivitami, které se týkaly slovní zásoby z textu. Rozšířili si tak nejen slovní zásobu, kterou následně používali ve větných konstrukcích, ale také získali přehled o životě a díle E. M. Remarqua, což mohou využít i v hodinách jazyka českého.
Ruštináři zpracovali časovou osu vývoje ruské literatury, od starých klasiků až po moderní autory, každý milník na jejich časové ose přinesl nový příběh a nové pochopení ruské kultury. Francouzštináři nezůstali pozadu a s vervou se vrhli na analýzu literárních postav, jako jsou paní Bovaryová, Jean Valjean nebo Meursault. Poté tyto klasické postavy přenesli do současného světa sociálních sítí a nákupů na úvěr. Výsledkem byly scénky plné humoru a moderního šmrncu.
V angličtině se program lišil podle jednotlivých učitelů, a tak měli žáci příležitost prozkoumat různé aspekty literatury. Jedna skupina například vytvořila plakáty o slavných autorech, jako je Tolkien, Wilde, Shaw, Poe, Steinbeck a Hemingway. Po prezentaci svých výtvorů si mohli vybrat ze tří praktických úkolů: překlad básně, tvorba vlastní básně nebo akrostichu, nebo přednes básně. Jiná skupina zase s nadšením vytvářela únikovou hru, jak digitální, tak fyzickou.
Mgr. Kateřina Obrusníková
Národ sobě – projektové dny 2. ročník
Kdo z nás by se nechtěl podívat do minulosti? Antika, středověk, renesance. Jistě mi dáte za pravdu, že každé období má své kouzlo. Také my jsme se rozhodli nasednout do pomyslného stroje času a vydat se do epochy, která hraje v naší historii významnou roli. Cíl byl jasný – Praha koncem 19. století, a protože máme rádi nejen historii, ale také kulturu, zamířili jsme rovnou do té nejvýznamnější instituce, do Národního divadla. Osvěžili jsme si události, které předcházely vybudování Zlaté kapličky, a seznámili se s dobovými celebritami. A když už jsme tam byli, rozhodli jsme se pomoci panu Kvapilovi s výběrem repertoáru pro následující divadelní sezónu. Úkol zněl jasně: „Vytvořte program, který bude obsahovat dvě opery, jednu operetu a sedm činoher.“ Nad konečným výběrem se kolikrát strhla bouřlivá debata. Maryša, nebo Její pastorkyňa, Julie a Romeo, či Hamlet, toť otázka? Ale vězte, že výsledek stojí za to.
Mgr. Petra Raabová
Moderní Národní divadlo: Jak by ho navrhla dnešní generace umělců?
V projektové hodině výtvarné výchovy se stalo něco mimořádného. Žáci se ponořili do světa umění a architektury, aby znovu objevili a přetvořili jeden z nejvýznamnějších symbolů české kultury – Národní divadlo. Jejich úkolem bylo navrhnout novou, moderní podobu Národního divadla, která by reflektovala současné trendy v umění a architektuře. Inspirovali se původními tématy a historickými prvky, ale zároveň hledali nové materiály a techniky, které by divadlo posunuly do 21. století.
V první fázi projektu se žáci seznámili s historií Národního divadla a jeho významem pro českou kulturu. Studovali původní návrhy a diskutovali o architektonických stylech, které byly v době jeho vzniku populární. Poté se pustili do vlastní tvorby. Někteří se zaměřili na návrh samotné budovy, jiní na sochařské prvky nebo malířskou výzdobu. Každý z nich přinesl do projektu svůj jedinečný pohled a kreativitu.
Konečným bodem projektu byla obhajoba jejich návrhů před odbornou porotou. Jeden z návrhů například kombinoval tradiční prvky českého lidového umění s moderními technologiemi, zatímco jiný představil minimalistickou strukturu s důrazem na otevřený prostor a přirozené světlo. Po prezentacích následovala diskuze, kde žáci srovnávali své moderní interpretace s původními návrhy Národního divadla. Analyzovali rozdíly v přístupech a materiálech, diskutovali o tom, jak se mění estetické hodnoty a jak by dnešní technologie mohly ovlivnit vzhled a funkčnost tak významné budovy.
Žáci tím nejen prohloubili své znalosti o Národním divadle a jeho historii, ale také rozvíjeli své dovednosti v oblasti kritického myšlení, kreativity a prezentace. Tento projekt jim umožnil nahlédnout do procesu tvorby a realizace architektonických a uměleckých děl a připravil je na další výzvy, které je v budoucnosti čekají.
Mgr. Michaela Nová
Masarykovské téma
V rámci předmětu základy společenských věd se žáci jednotlivých tříd 2. ročníku pustili do debaty na téma Masaryk a antisemitismus. Svou argumentaci podpořili studiem pramenů. Výstupem byla mentální mapa, do níž žáci zanesli získané informace. S nimi pracovali ještě v následujících hodinách, protože se budou hodit nejen ve filozofii, ale také v dějepise či literatuře.
Mgr. Magda Hrstková