Dne 15. května 2024 proběhla další ze Středečních přednášek našeho gymnázia, tentokrát však v neobvyklém prostoru, a to v Památníku Petra Bezruče na Ostrožné ulici. Pan Jiří Mucha nás seznámil s jeho pětitýdenní cestou po vzdáleném Mexiku.
Jeho cílem bylo na vlastní oči vidět deštný prales a nejen to se mu také splnilo.
Již na začátku přednášky bylo jasné, že Mexiko není jen zemí s bohatou historií, ale také s neuvěřitelně různorodou kulturou. Pan Mucha nám skrz jeho fotografie a videa ukázal i každodenní život v samotném Mexico City. Všelijaké rituály na náměstí, společné snídaně na ulicích, smog a nebo také kolony dokonale vystihují to, jak je toto město své a odlišné od těch, která můžeme znát z Česka.
Nejvíce jsme se však zasmáli u výzdoby hotelu, ve kterém byl pan Mucha ubytovaný. Kostru či lebku tam potkáte na každém kroku, jelikož se Mexičané na téma smrti dívají zcela jinak než my. Uctívají ji a možná bych řekla, že se na ni i těší.
Úplně bych vám nedoporučovala vycházet ze svého ubytování po 10. hodině večerní. Mexiko je totiž známé svou kriminalitou (a to ne v tom dobrém slova smyslu). Únosy lidí rovnou z chodníku či policisté se samopalem, kteří jsou připraveni ihned střílet, jsou tam denním chlebem. Ale Mexiko nemá jen ty stinné stránky. Agáve, pepřovník, obrovské kaktusy, sopku, jejíž jméno dodnes neumím vyslovit (Popokatepetl), a nebo také známé vánoční hvězdy, které mohou dosahovat výšky až 3 metrů, najdeme právě zde, v Mexiku. K tomu ještě přičtěte zajímavou faunu – plazy, papoušky i kondora, kterého cestovatel viděl na vlastní oči. Nezapomenutelné byly jistě i četné historické památky z předkolumbovské doby.
Chtěla bych poděkovat panu Jiřímu Muchovi za možnost nahlédnout do trochu jiného světa.