Dne 9. října se třída 3. B vydala na cestu Opavou, aby navštívila Památník Petra Bezruče, který se nachází na místě jeho rodného domu. Stejnou příležitost měli studenti 3. A v pátek 13. 10.
Před domem tohoto významného básníka jsme se zastavili a pohlédli vzhůru na jeho fasádu, kde je vyobrazena silueta Vladimíra Vaška, kterou ne všichni na první pohled vnímali.
Průvodkyně nám podala detailní přehled o jeho dětství, vzdělání, silném kuřáctví, důležitých ženách v jeho životě a jeho poutu k přírodě a literatuře. I přes autorův počáteční neúspěch ve školních lavicích dokázal při procházce přírodou pojmenovat vše, na co jen pohlédl.
K dispozici nám byly i dobové předměty související s jeho tvorbou, nebo dokonce jeho osobní věci, jako jsou brýle či peněženka. Dozvěděli jsme se mnoho o jeho dílech, např. že se jeho „Slezské písně“ staly symbolem boje za práva horníků a dělníků.
Děkujeme paní lektorce Schwanové i paní učitelce Hrstkové za příležitost nakouknout do života jednoho významného Opavana.
V pátek 13. října se studenti z 3. A vypravili do Památníku Petra Bezruče v Opavě.
Byli jsme seznámeni s životem českého básníka Vladimíra Vaška, který vystupoval pod pseudonymem Petr Bezruč. Vystudoval gymnázium v Brně, následná studia filologie na Karlově univerzitě v Praze nedokončil. Dlouhou dobu pak pracoval jako poštovní úředník. Po přeložení do Místku se věnoval tvorbě pro něj klíčové básnické sbírky Slezské písně. Od dětství trávil každé léto v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou velkou zálibou – lovem.
První Bezručovy básně vyšly v časopise Čas rozhodnutím Jana Herbena, který otiskl Den Palackého, Škaredý zjev a Jen jedenkrát. I když byl Bezruč díky svým básním velmi znám, cenzura jejich publikaci pravidelně zakazovala.
Bezruč byl introvert, milovník přírody. Zajímal se o rostliny, živočichy a často podnikal „výplazy“ na Lysou horu. Až na náruživé kouření žil relativně zdravým životním stylem. Zemřel v roce 1958 v olomoucké nemocnici. Jako národní umělec je pochován na Městském hřbitově v Opavě v mohutné hrobce symbolicky ze slezské žuly.
Tento „výplaz“ ze školy se nám líbil, protože jsme se dozvěděli mnoho informací, které by nám v lavicích a jen s učebnicemi jinak zůstaly skryty.