Naši žáci 1. ročníku absolvovali ve dnech 4. a 5. září svůj adaptační kurz. Přinášíme jejich zážitky a postřehy.
Adaptační kurz – 1. A
Prázdniny utekly rychle jako voda a pro nás, tehdy ještě budoucí žáky prvního ročníku, nastal den D. Poté, co jsme 4. září 2023 absolvovali slavnostní zahájení školního roku, jsme se zúčastnili dvoudenního adaptačního kurzu.
První den jsme v areálu Panského mlýna hráli různé hry, které vedly nejen k seznámení a spolupráci mezi námi, ale také k podpoře a upevnění třídního kolektivu. Přelézali jsme řeku po provazech, hráli zvětšené scrabble, hádali informace o našich třídních učitelkách, chodili s deskami na nohou a spousty dalšího.
Druhý den jsme se všichni opět sešli (tentokrát ale v Městských sadech), abychom pokračovali v adaptování a samozřejmě i v hraní her. Učitelé si pro nás připravili několik stanovišť s nejrůznějšími úkoly, které jsme plnili v týmech, následovalo psaní dopisu na téma „Čeho bych chtěl v budoucnu dosáhnout?“ a třešničkou na dortu byla prezentace projektů, které naše škola nabízí.
Bylo to vskutku zábavné a netradiční zahájení školního roku a já věřím, že právě díky této akci budou naše společné čtyři roky studia na Slezském gymnáziu příjemnější.
Anna Hudečková
První kroky na SGO – 1. B
Školní rok byl pro první ročník Slezského gymnázia zahájen nabitým programem.
V pondělí dopoledne proběhlo v prostorách Slezské univerzity slavnostní přivítání studentů a odpoledne následovala první část adaptačního kurzu na Panském mlýně. Tam si žáci, i přes některé překážky, den užili a společně tak strávili nádherné pondělí. Při zakončení si mohli i s rodiči u ohniště vyslechnout slova učitelů, žáků z vyšších ročníků a paní ředitelky.
Druhý den adaptačního programu započal v areálu Městských sadů, kde se v týmech snažili řešit úlohy vyžadující logiku, spolupráci mezi jednotlivými třídami a sportovní zatížení. Na oběd byla zajištěna pizza a od skvělého sponzora také osvěžující zmrzlina. Následně všichni napsali dopis svému budoucímu já a vyslechli si informace o mnoha projektech, které se na škole organizují.
Věříme, že adaptační kurz byl pro všechny pozitivní zkušeností a příležitostí se co nejlépe seznámit s budoucími spolužáky.
Valerie Kovalčíkova, Julie Rojková
Adaptační kurz – 1. C
První školní den. Do nového prostředí a nového kolektivu nás vtipně uvítali učitelé při zahájení na Slezské univerzitě.
Vsadím se, že pro většinu zahájení uběhlo rychle, a už jsme stáli nastoupení v zástupech na Panském mlýně. Představili se nám někteří žáci druhého ročníku, kteří také pomáhali s programem a zavedli nás na první stanoviště, kde nás čekala paní učitelka Tkáčová. Zajímavým způsobem proběhlo představování – navzájem jsme si házeli klubko šňůry a každý, komu se dostalo do rukou, se představil a řekl o sobě dvě nebo i více informací. Nakonec z různě zamotaného klubka vznikla „pavučina“. Po dlouhém a celkem zapeklitém rozmotávání jsme se ale mohli přesunout na další aktivitu.
Následoval scrabble v trochu větším provedení. Skvělý způsob, jak otestovat naši schopnost organizovat a spolupracovat, taky kondičku při běhání a důležitá byla hlavně domluva.
Teď už nastal čas na druhé stanoviště. Patnáct lidí, dvou a půl metrová plachta a časový limit. Teď ji jen otočit bez toho, aby se něčí noha dotkla trávy. To zní celkem těžce, že? Ale pro nás nikdy. Jako největší králové jsme plachtu byli schopni otočit na první pokus i pod časový limit! Zaradovali jsme se, jen abychom vzápětí zjistili, že se budeme po provaze drát přes řeku…
Všichni jsme se shromáždili na jednom břehu a zírali na pár centimetrů široký provaz, přes který se musíme dostat suchou nohou na druhý břeh. Našli se první odvážlivci, kteří obětovali svá lýtka a spálili si kvůli ostatním nohy. Později se natáhl i druhý provaz, kterého jsme se chytili, a bylo tak možné po provaze přejít (děkujeme všem gentlemanům).
Po vyčerpávajícím výkonu byl konečně čas na večeři a první den adaptačního kurzu byl u konce. Myslím, že každý se ten večer na svou postel díval zamilovanýma očima.
Bára Palasová, Věra Samolejová