Milí studenti, neděste se, vaši učitelé se z pobytu v cizině vrátili v pořádku, takže výuka bude probíhat standardně.
Když se ve čtvrtek 31. srpna šestadvacet učitelů SGO nalodilo na palubu zájezdového autobusu, byli všichni plni očekávání. Díky skvělé logistice a vynikajícím řidičským schopnostem velitele vozidla se po několika hodinách ocitli v rakouském Linci. Zde totiž začínal třídenní program teambuildingu, v němž jsme měli za úkol hned několik věcí: poznat nové kolegy a dát se jimi poznat, zatížit fyzičku neočekávanými výkony, prozkoumat rakouskou gastronomickou scénu, nasát atmosféru míst ze seznamu kulturního dědictví UNESCO a v neposlední řadě si skvěle užít poslední dny dovolené před nástupem na startovní čáru nového školního roku.
Dělili jsme se na dvě skupiny: cyklisty a turisty. Zde najdete postřehy „chodců“. Město Linec jsme chtěli obsáhnout pohledem z ptačí perspektivy. Proto jsme využili možnosti svézt se místní adhezní dráhou – v Evropě tou nejstrmější – na vrch Pöstlingberg. Z výšky jsme si stanovili další cíle – několik zdejších chrámů včetně novogotické katedrály a samozřejmě vnitřní staré město. K místu prvního noclehu bychom chtěli připojit poznámku pro zasvěcené: Ať žijí sdílené přílohy!
Druhý den jsme se přesunuli do městečka Grein na břehu Dunaje. Oproti Linci nám už poskytl tu pravou turistickou procházku, okouzlily nás ale také malebné uličky i fantastické cukrovinky na místním trhu. Zlatým hřebem dne byla ale návštěva kláštera v Melku, kam jsme se přesunuli po poledni. Zahrady tohoto církevního komplexu nám poskytly stín a zklidňující atmosféru „japonského stylu“ i bylinkových záhonů či mluvících kamenů. Líbily se nám i výstavné domy bývalých měšťanů Melku.
Vrcholem celého pobytu byla návštěva oblasti Wachau. Z Melku jsme podél Dunaje vyrazili do centra světoznámé oblasti oplývající vinohrady a meruňkovými sady, do městečka Spitz. Jen pro sebe jsme měli zříceninu zdejšího hradu, neboť už končí turistická sezóna. Pak jsme vyšplhali na viniční kopec – rozhled z něj byl doslova dechberoucí. Pod námi se valily kalné vody široké řeky, křižoval je přívoz, proplouvaly tudy veliké říční parníky. Okolní kopce zdobily řádky vinohradů, kde dozrávala réva odrůd typických pro tento region. Sestup z vrcholku kopce symbolicky uzavřel náš pobyt. V městě Kremže jsme vyzvedli skupinu cyklistů a vydali se domů bohatší o četné zážitky a mnozí i s rozhodnutím ještě někdy se do Wachau vypravit. Doporučujeme!
Skupina cyklistů se vydala na třídenní cyklistickou výpravu, během které ujeli 160 km, což pro mnohé z nich znamenalo překonání svých osobních sportovních rekordů. První cesta začala v Linci, vedla podél malebného Dunaje skrze Mauthausen a byla zakončena testem fyzické i psychické odolnosti na strmém kopci do vesničky Kollmitzberg. Druhý den cyklisty zavedl do okouzlujícího městečka Grein a do Melku, kde vyměnili kolo za chůzi a obdivovali nádherné zahrady místního kláštera. Závěrečný den si cyklisté vychutnali jízdu krásným údolím Wachau a úspěšně ho završili nákupem originální hořčice v městě Kremže. Tato dobrodružná výprava v nás zanechala nezapomenutelné vzpomínky a nejeden důkaz o síle a odhodlání.