Během léta jsme se s panem kolegou Kaveckým v rámci projektu Erasmus+ zúčastnili kurzu pro učitele FCL Summer Academy v Bruselu. Pro čtenáře, kterým stačí krátké shrnutí, bych tuto zkušenost popsal pomocí hashtagů: #digitalizace, #IT, #AI, #platformy, #kreativita, #sdílení, #Erasmus, #učitelé, #FCL, #francouzština, #EU, #cyklisté, #pralinky, #vafle, #hranolky.
Tímto úvodem jsme se nejspíš rozloučili s většinou čtenářů. Kdo dnes čte dlouhé texty, že? 😊 Pro vás ostatní, kteří máte trochu více trpělivosti, přidám několik detailů.
Brusel z pohledu turisty
V tomto ohledu je hlavní město Belgie celkem fádní. Alespoň takový byl náš pocit bezprostředně po příjezdu, když jsme se po dlouhé cestě rozhodli dojít do našeho hotelu pár kilometrů pěšky. Největší turistické atrakce jsme zvládli ještě tentýž den odpoledne a po dvouhodinové procházce jsme měli pocit, že jsme viděli všechno podstatné. A když jsme tuto svou zkušenost později porovnali s videi na YouTube, která s patřičným nádechem exkluzivity popisují, co návštěvníci Bruselu rozhodně nesmí za žádnou cenu propásnout, zjistili jsme, že jsme to odhadli celkem správně. A ani suvenýr v podobě hodinek značky Rolex za 137.000 EUR jsme ve slavné nákupní pasáži Galeries Royales Saint-Hubert nakonec po zralé úvaze nekoupili.
Benelux je obecně ráj cyklistů. Je jich všude hodně a jezdí poměrně rychle. I když mají na silnici či chodníku vyhrazeny své stezky a pruhy, musíte jako chodci dávat pozor, abyste se nějakému nepřipletli do cesty. Zajímavá a praktická věc jsou i časovače na semaforech, které chodcům ukazují, za kolik vteřin ze změní červená na zelenou a naopak.
Kuchyně v Belgii je trochu odlišná od té naší. Croissant s bazalkovým pestem a rajčetem na oběd je vcelku běžná věc, sýr na oblíbených hranolkách je podivná tekutá hmota, která vypadá jako kečup smíchaný s hořčicí, a když si odpoledne dáte vafle, jste najezení až do dalšího dne. Po těchto zkušenostech jsme raději moc neexperimentovali a na jistotu šli do dobré italské restaurace. Je však třeba přiznat, že belgické pralinky jsou opravdu vynikající. Ať koupíte jakékoliv, nemůžete udělat chybu.
Co jsme se (na)učili?
A jaký byl vlastně náš kurz? Rozhodně inspirativní. FCL Summer Academy si klade za cíl propagovat myšlenku výuky v tzv. Future Classroom, což může označovat konkrétní prostor pro vzdělávání, ale často se pojímá jako propojení různých metod a přístupů k učení. Práce v FCL nemá striktní didaktická pravidla, spíše jde o integraci řady možností, jak vzdělávání pojmout a rozšířit ho o moderní technologie. Měli jsme možnost si vyzkoušet gamifikaci v praxi, programování robotů nebo tvorbu učebních materiálů s prvky argumentované reality. Kurz vedly převážně mladé lektorky ze Srbska, Řecka či Španělska a účastníky byli učitelé z celé Evropy. Bylo příjemné se setkat s kolegy, kteří jsou motivovaní, rádi přemýšlejí a mluví o své práci, hledají inspiraci a s nadšením si vyměňují své zkušenosti.
Zamyšlení na závěr
O technologiích ve vzdělávání se dnes debatuje v podstatě každý den. A učitelé, kteří o tom nepřemýšlejí, jako by ani nebyli. Videí, tutoriálů, podcastů a metodických doporučení na začlenění digitálních technologií do výuky je ohromné množství, přestože zatím nikdo vlastně nemá moc jasno v tom, jaké konkrétní benefity to přinese v krátkodobém horizontu (o dlouhodobém ani nemluvě) a za jakou cenu. Pro ty z vás, kteří dočetli až sem, bych rád nabídl tyto otázky k zamyšlení.