Napadlo vás někdy, jak asi vypadají taneční pro handicapované lidi? A nebyli jste schopni najít na tuto otázku odpověď? Hledejte ji v našem článku. A dozvíte se daleko víc!
V projektu Handicap byl v letošním školním roce kroužek tanečních úplnou novinkou. Díky spolupráci s Klubem přátel zdravotně postižených Eliška, z. s., se nám naskytla možnost pravidelně docházet na taneční lekce vedené tanečními mistry manžely Globovými, kde jsme nacvičovali kombinovanou choreografii pro mobilní i imobilní handicapované lidi.
Začátek lekcí byl již v únoru, další jsme absolvovali až do poloviny června, v průběhu nás však čekala dvě závěrečná vystoupení pro rodiče, přátele a další handicapované.
A jak tedy taneční probíhaly? Po celé měsíce jsme se jednou za čtrnáct dní setkávali v tělocvičně Základní školy a Praktické školy na náměstí Slezského odboje, kde jsme se pilně snažili zdokonalit v tanečních kreacích. Setkáními se vždy nesla velmi uvolněná a přátelská energie. Každá z nás, asistentek, měla přiděleného vozíčkáře, kterého jsme vedly celou choreografií.
Pro všechny zúčastněné to byl nepopsatelný a nezapomenutelný zážitek. V následujících řádcích bych vás chtěla seznámit s pocity studentek-asistentek, ale také bych ráda citovala zpětné vazby od vedoucí kroužku či přímo od tanečních mistrů.
„Zapojila jsem se do tanečního kroužku. Už po první lekci jsem věděla, že to není jen o tom, naučit se tančit. Pomohlo mi to pochopit, jak věci vnímají handicapovaní lidé. Každou lekci doprovázela skvělá atmosféra, díky které si tanec všichni přítomni užívali na maximum. Měla jsem alespoň malou možnost nahlédnout do života lidí na vozíčku či s mentálním postižením. Vidět jejich radost byla pro mě ta největší odměna. Nikdy nepřestanu být vděčná za příležitost naučit se tolik nového a za navázání nových vztahů.“
Hana Jedličková
„Toto pololetí jsem se mohla díky spolupráci s klubem Eliška zapojit do tanečních s handicapovanými jedinci. Pro mě to byl velmi silný zážitek a jsem za něj moc vděčná. Po této zkušenosti si daleko více vážím lidí, kteří se ve svém volném čase věnují zdravotně znevýhodněným jedincům.“
Barbora Katolická
„Pravidelně jsme nacvičovali sestavu pod vedením tanečních mistrů Globových. Nacvičenou choreografii jsme zatančili 21. dubna na večírku v Obecním domě rodičům a sklidili jsme obrovský úspěch. I po vystoupení jsme však naše lekce nepřerušili a nacvičovali novou sestavu, kterou jsme předvedli na závěrečném vystoupení v červnu.”
Natálie Pobořilová
„Byla to velká výzva! Chtělo to sice trochu odvahy pustit se do něčeho, s čím nemáte zkušenosti, ale stálo to za to. Poznala jsem spousty nových lidí, naučila jsem se věci řešit s nadhledem a úsměvem. Byly to krásně strávené chvíle plné pozitivní nálady a jsem vděčná za tuto příležitost! A největším poděkováním pro mě bylo vidět radost a úsměv na tváři účastníků.“
Eva Kokořová
Vedoucí kroužku tanečních Nataša Kužníková uvedla:
„Žákyně Anežka, Eva, Barbora, Natálie a Hana se účastnily v roli asistentek tanečního kroužku, který pravidelně navštěvovaly. Přítomnost studentek vnášela do hodin veselí, eleganci pohybu a krásu mládí.
Obdivuhodný byl nejen taneční projev žákyň, ale s velkým oceněním jsem pozorovala osobní přístup mladých děvčat. Jednotlivým tanečníkům se věnovaly i v době přestávek, srdečně se s nimi vítaly před hodinami a předávaly tanečníky rodičům po skončení tanečních.
Studentky byly vždy pozorné, plně akceptovaly pokyny tanečních mistrů. Rychle pochopily individuální potřeby jednotlivých zdravotně postižených a správným hodnocením situací poskytovaly tanečníkům milou společnost, úsměvy, chvíle povídání a péči.
Tato slova potvrzují reakce rodičů, kteří s časovým předstihem několika dnů psali, jak se jejich děti těší na hodiny tanců, jakou radost jim přináší pozornost a veselí studentek Slezského gymnázia Opava.
Všechny jmenované žákyně si zaslouží velké ocenění za čas, který zdravotně postiženým věnovaly, za laskavé jednání a přátelství, které členům klubu Eliška věnovaly. Velmi si vážím odpovědnosti a osobního nasazení Anežky Parvové, která byla aktivizačním prvkem mezi studentkami, předávala informace a byla příkladem v přístupu k handicapovaným jedincům.
Jsem velmi ráda, že i dnešní mladá generace má srdce na dlani, umí pomáhat, přinášet laskavost a radost potřebným.“
Taneční mistři Monika a Valerij Globovi uvedli:
„Vnímáme skvělou spolupráci jak ze strany klubu Eliška, ale také ze strany asistentek a rodičů. Veliká pochvala patří všem asistentkám, které se ochotně účastnily zkoušek a pomáhaly tanečníkům na zkouškách, které byly naplněny pozitivní atmosférou. Vše vyvrcholilo závěrečnými vystoupeními, která si všichni užili – tanečníci i diváci – a setkala se s pozitivními ohlasy.“
Ráda bych tímto poděkovala všem zúčastněným studentkám a dále škole za tuto jedinečnou zkušenost.
Za projekt Metanoia