Pár slov k lyžařskému kurzu třídy 1. C.
Naše třída se 12. února v 9.30 sešla před budovou školy. Na místě panoval lehký zmatek, a to kvůli počtu účastníků a množství vybavení. Ale vše bylo v pořádku, autobus byl naložen, tak jsme vyrazili. Cestou panovala dobrá nálada. Zprvu jsme se snažili si uvědomit, že vlastně druhý den nemusíme do školy. Byli jsme plni očekávání a obav, zda jsme si sbalili vše potřebné.
Po příjezdu jsme uložili věci do lyžárny. Potom jsme byli rozřazení do jednotlivých pokojů. Po krátké pauze a fázi vybalování následoval oběd. Počasí celkem přálo a sjezdovky byly ještě plné víkendových nadšenců, takže naší volbou byly běžky. Některými oblíbené více, jinými méně. Jezdili jsme na improvizovaném stadionu nedaleko naší chaty. Vyzkoušeli jsme si všechny techniky běžeckého lyžování. Došlo i na pár pádů, ale vše bylo v nejlepším pořádku. Na závěr si dala celá skupina závod. Suverénně se značným náskokem vyhrál náš běžkař Honza. Po večeři na chatě následoval večerní program a seznámení s pravidly. Ke konci došlo také na sdílení prvních zážitků.
Druhý den po vydatné snídani následovalo dopoledne na lyžích. Někteří se pomalu s lyžemi seznamovali, někteří již zkušeně křižovali sjezdovku. První lyžování bylo celkem stresové. Naštěstí vše bez pádu. Po obědě jsme měli krátkou regenerační pauzu. Pak opět na svah! Odpoledne bylo zaměřené na pilování techniky.
Následující den se naše třída rozdělil na dvě velké skupiny. Jedna skupina lyžařů a snowboardistů a druhá skupina skialpinistů v čele s paní Hertlovou. Po snídani jsme se všichni naskládali do autobusu a společně vyjeli. Lyžaři vystupovali na sjezdovce, skialpinisté se svezli kousek dál do Karlova. Odtud vyšli Slezskou cestou nahoru k Petrovým kamenům a dále k vysílači Praděd. Lyžaři a snowboardisté trénovali na sjezdovce, skialpinisté se na vysílači občerstvili a pak sjezdovali zpět až do Karlova. Celkem se povedlo překonat 18 km. Lyžaři a snowboardisté si dali oběd na chatě a odpoledne stále jezdili na sjezdovce. Večer proběhl v poklidu, pan Rojek vytáhl svou kytaru a hned bylo o zábavu postaráno.
Ostatní dny probíhaly celkem standardně. Po snídani jsme se přesunuli do autobusu a přejeli jsme na sjezdovku. Zde jsme dvoufázově sjížděli s jednou velkou přestávkou na chatě na oběd. Večer jsme si mohli vybrat program, buďto bazén, nebo hry v tělocvičně. Moc jsme si to užili.
Nedlouho před odjezdem jsme se sbalili. Poslední den ráno jsme se jako obvykle po snídani přesunuli do autobusu. Tentokrát s běžkami. Napojili jsme se na nedalekou běžkařskou trasu. Jelikož ve dne pršelo a v noci mrzlo, stopa byla neuvěřitelně kluzká. Po pár kilometrech naši učitelé rozhodli, že je vhodné skončit. A tak jsme se nejbližším sjezdem snažili dostat k naší chatě. Vypadalo to jednoduše, opak byl ale pravdou. Spadl každý. Nevyhnuli jsme se několika opravdu vtipným pádům. Nakonec jsme se ve zdraví, někteří s lehce zdeformovaným náčiním vrátili zpět k chatě. Tam jsme se usušili a sbalili zbytek věcí. Potom jsme už jen čekali na povel k návratu domů.