Tak zněl souhrnný název pro sérii výukových bloků, které absolvovali žáci 3. ročníku ve dnech 17. – 19. února 2025. Každý den vyplnily 3 bloky zabývající se jinou problematikou.
Zařazením tohoto vzdělávacího celku jsme přispěli k naplňování průřezového tématu s názvem Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žáci se účastnili celkem 9 lekcí, které obvykle integrovaly učivo ze dvou a více předmětů. A co tedy bylo náplní celé trojdenní akce?
V hodině o světových elitách jsme se zabývali tím, kdo má největší vliv na to, jak vypadá současný svět, jak se tento vliv projevuje. Na řadu přišly i na první pohled paradoxní otázky – např. proč nejvýznamnější vlastníci akcií v oblasti fosilních paliv deklarují svůj zájem radit evropským bankám, jak snížit investice do fosilních paliv a posílit proekologické investice.
V hodině věnované USA, jedinému světovému hegemonu v současnosti, jsme si představili nesmiřitelné rozdíly mezi americkými konzervativci, liberály a levicí. Diskutovali jsme také o různých způsobech, jak Spojené státy ovlivňují svět, např. formou tzv. soft power. (Mgr.Karel Kučera)
Lekce s názvem Vznik konfliktu a hrdinství všedního dne se zaměřovala na určení hodnot a pilířů, na nichž stojí evropská civilizace. Žáci se zamýšleli nad tím, jaké faktory motivují vznik konfliktů a jak můžeme jejich vliv minimalizovat. Ve druhé části se seznámili s myšlenkami Timothyho Snydera zaměřenými na to, jak si uchovat osobní integritu a zároveň přispět k obraně takových konceptů, jako je spravedlnost, demokracie a soucit s druhými. (Mgr. Zdeňka Morcinková)
Ve francouzštině jsme pracovali s videem z kanálu Arte zaměřeným na faktory ohrožující biodiverzitu ve Středozemním moři a pracovali jsme také s autentickým článkem pojednávajícím o přírodních katastrofách v oblasti Středomoří. V další lekci jsme se zaměřili na francouzské kolonie a zejména na proces dekolonizace, žáci pak ve skupinách tvořili chytlavý úvod ke článku. (Mgr. Kateřina Obrusníková)
S 3. A jsme ve španělštině řešili téma Ekoturismus. Rovněž jsme se zamýšleli nad tím, jak udělat cestování udržitelnější a jak je současné cestování negativně ovlivněno overturismem. Vyvstala otázka, jak se tomu dá předcházet nebo bránit. Na toto téma se rozběhla emotivní diskuse. (Mgr. Jana Plačková)
V ruštině s 3. C jsme probírali fakta o jezeru Bajkal, zhlédli jsme video v původním znění a poté jsme rozebrali problémy, které se Bajkalu dotýkají, např. znečištění vody spojené s výrobou papíru, které v regionu narůstá již po desetiletí. Na řadu přišly i vlivy turismu nebo globálního oteplování. Ve skupinách studenti udělali prezentaci a poté vybraný problém představili ostatním. (Dzhulyetta Ayrapetyan)
Týden jsme zahájili programem o historii Německa po druhé světové válce. Ve skupinkách jsme zpracovávali různá témata a později je prezentovali. Dozvěděli jsme se něco o slavných osobnostech, historii a běžném životě NDR i SRN. (Michaela Rosenbaumová)
Dále jsme se věnovali tématu Migrační a azylová politika v Evropské unii. Práci jsme zahájili debatou nad rozdílnými postoji evropských politiků (Merkelová, Orbán) k migrační krizi v roce 2015. Představili jsme žákům, jaká opatření EU dělala, aby migrační krizi zvládla, a společně jsme debatovali o efektivnosti těchto opatření (migrační kvóty, frontex, dohody se zeměmi mimo EU). Na závěr jsme si na příkladu cesty dvou migrantů ze Sýrie a Ukrajiny vysvětlili, jak funguje tzv. Dublinský systém v přijímání azylantů v zemích EU. (Mgr. David Král)
V rámci integrované výuky pracovali žáci také s tématem Odpady nás (snad) nezasypou, ale musíme pro to něco dělat. Zhlédli vybrané pasáže alarmujícího dokumentu Thrashed, který bez obalu ukazuje, v jakém stavu je naše planeta, a naznačuje možnosti, jak situaci zvládat lépe.
Žáci ve skupinách pracovali s pracovními listy. Každá skupina se zabývala jedním z typů nejběžnějších odpadů, zpracovala poster, který pak prezentovala členům ostatních skupin – někteří v angličtině. V expertních skupinách pak sestavovali žáci žebříčky těchto typů odpadů podle jejich nebezpečnosti a podle sféry vlivu běžného studenta.
Na závěr vytvořili společný poster své třídy a odpadové desatero, které bude umístěno v kmenové učebně. Každý tak bude moci posoudit, jak se jím žáci dané třídy řídí.
Na závěr pár poznatků studentů:
„Nevěděl jsem, jak moc mikroplastů je způsobeno textilním odpadem. Také jsem si původně myslel, že potravinový odpad není tak zásadní, ale pletl jsem se. Ještě mě překvapilo, že jen 5 % z oblečení ve sběrných kontejnerech je darováno na charitu. Osobně jsem očekával vyšší podíl.“
„Zaujal mě film Trashed, prezentace v AJ a příprava desatera pro naši třídu.“
„Překvapilo mě, jaké množství odpadu celkem vyprodukujeme, kolik jídla je zbytečně vyhozeno a jaký je rozdíl mezi „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“.
„Nejvíce mě bavily aktivity ve skupinách (množství konkrétního odpadu, rady, jak neplýtvat), informace o slow fashion.“ (Mgr.Radim Frič)
Odpady jsme rozebrali i z chemického hlediska. Nejdříve jsme si poslechli, jak plasty vznikají, a dozvěděli jsme se řadu informací o jejich charakteristice. Tento chemický blok jsme zakončili v laboratoři, kde jsme si s plasty vyzkoušeli pár pokusů. (Viktor Sůra)
Doufáme, že informace, které žáci získali, byly přínosné. Zároveň se podařilo sdílet názory a posilovat dovednosti v oblasti týmové spolupráce. Celý blok směřoval k tomu, aby si žáci uvědomili, že školní vědomosti je potřeba propojovat a že věci, které se učí ve škole, mají svůj význam pro chápání současného světa – světa, v němž žijeme a za nějž jsme zodpovědní. (Mgr. Zdeňka Morcinková)
Tento třídenní program byl skvělé zpestření výuky a věříme, že se žáci budou chovat ke svému okolí šetrněji a více nad ním uvažovat. Jedná se totiž o témata, která by se neměla brát na lehkou váhu. (Antonín Zedek)