Jak jsme málem neodjeli do Anglie

V sobotu 14. září 2024 se i přes nepřízeň spousty různých faktorů vydal zájezd dvaačtyřiceti studentů Slezského gymnázia (napříč ročníky i třídami) v doprovodu paní učitelky Římanové, paní učitelky Martínkové a pana průvodce Hrubého směr Velká Británie.

Oproti plánovanému výjezdu v neděli ráno byl sobotní večer jedinou možnou alternativou, jelikož ještě téže noci se měla řeka Opava vylít ze svých břehů (což se také bohužel stalo).

Na této záchranné variantě jsme se shodli jen pár hodin před odjezdem, takže lze jednoduše soudit, že většina účastníků o cestu skutečně velmi stála.

První noc jsme přespali v Brně a ráno vyrazili na náročnou cestu, která trvala přes 25 hodin.

V pondělí 16. 9. kolem sedmé hodiny ranní tamního času náš trajekt připlul ke břehům Velké Británie a jen o pár hodin později už jsme stáli kousek od nultého poledníku v Greenwichském parku s dechberoucím výhledem na celý Londýn. Byla to skvělá kompenzace za náš šílený spánkový deficit (ti šťastnější z nás měli naspáno kolem tří hodin).

Toho dne jsme navštívili spoustu míst v centru hlavního města včetně Westminster Abbey nebo West End, kde jsme strávili celý večer, jelikož byl paní učitelce odcizen batoh, což bylo potřeba nahlásit místní policii. Tuto nepříjemnou událost ovšem vyvažoval krásný západ slunce s kulisami pouliční hudby a část naší výpravy se rozhodla si zatančit uprostřed ulice a poskytnout tak skvělou podívanou všem místním i turistům.

V úterý jsme vyrazili do krásného městečka Stratford, známého především díky Williamu Shakespearovi, který odtud pocházel. Odpoledním programem byla procházka po známém Oxfordu, který na každém rohu připomínal notoricky známá místa z Harryho Pottera (a to nejen nespočtem obchodů se suvenýry, ale především architekturou).

Ve středu jsme byli v městě Bath, z autobusu zahlédli Stonehenge a večer si mohli projít Winchester. Poslední den, tedy ve čtvrtek, jsme se vrátili do Londýna, prošli si Tower, viděli Tower Bridge a skončili v Hyde Parku, od kterého je jen kousek – co by kamenem dohodil – například legendární Baker Street s muzeem Sherlocka Holmese.

Večer jsme vyčerpaní, ale spokojení zapadli do autobusu a vyjeli na zpáteční cestu.

Z tohoto necelého týdne si všichni nepochybně odnášíme spoustu zážitků, krásných fotografií a vděčnosti za nádherné počasí, které nás provázelo.